Jak jsem se seznámila s Kamnenou rybou - Stonefish

17. května 2010 v 13:29 | Dragowlin |  Geovýlety
Celý týden očekávání, hodina přípravy a mohla jsem vyrazit směr dobrodružství poznávání nových přátel.

Před měsícem jsem se na fóru geocachingu ptala, jestli někdo nemá zájem vyzkoušet Valašské kešobraní a nemá společnost. Ozval se stonefish se kterým jsem si po výměně icq dohodla, že by tato výprava mohla projít. Dohodli jsme se také, že bychom se měli sejít ještě před VK. DOhodnuta byla neděle, z toho sešlo, a tento týden čtvrtek, z toho sešlo také, kvůli maturitě Stonefishe. Až dnes, v upršené a zablácené sobotě jsme se měli sejít v nejbližším městě obou :D - V Bystřici pod Hostýnem.

10:00 - vypisuji si přesně odjezdy a příjezdy autobusů.
10:05 - Domlouváme si sraz v 13:48 na náměstí, protože můj autobus, který odjíždí v 13:38 právě přijede
13:38 - lije jak z 10 litrové konve přímo mě na hlavu
13:39 - přijíždí autobus, ale řidič mi v zápětí oznamuje, že jede jen do Hlinska, ne do bystřice. Totiž zastávka Bystřice,Hlinsko. p.H není v Bystřici. Toť ví přece každý debil? NE?
13:40 - Volám kamarádce, ať mi zjistí odjezd dalšího autobusu
14:05 - odjíždím v teple autobusu
14:12 - Zjišťuji, že jsme si papírek s odjezdy nechala doma
14:25 - Vysedám do ještě většího lijáku, ale na lavičce sedí už stonefish v nepromokavé bundě, v geocachingových kalhotech a v nepromokavých botách :D Já pěkně prosím v jeanách, v bundě o které jsme doposud myslela, že je nepromokavá a v mých oranžovotkaničkových botkách
14:30 - Hedáme prví kešku. Už ji mám a tak s rozmarem sleduji počínání Rosťi. Ale po pár minutách už nechci moknout a tak prozrazuji úkryt na značce.  Ale tyč je mokrá a značka vysoko. POkládá do mokré trávy a snaží se po tyčce vyšplhat. To by ještě šlo, ale udržet se jednou rukou a druhou šmátrat dovnitř značky nejde:D Po 5 pokusu to vzdává a já šplhám pomocí stoličky z rukou a vytahuji nano-keš menší, než malý knoflík.
14:50 - U druhé keše hledá kolem popelnic. Z dálky zahuhňaný do bundy vypadá, jak bezdomovec, ale já zmoklá na kost v promoklé bundě nevypadám taky zrovna nejlíp.
15:00 - zjišťujeme že další keš je v háji dubovém...
Zbylou třičtvrtěhodinu chodíme po městě a hledáme leterbox. U jednoho mostu slézáme až k rozvodněné Bystřičce a hledáme nápovědu. Lidé zyvklí na tento výjev se už jen smějí. Ale obyčejní mudlové přes oponu deště mžourají na dva blázny kteří se drápou zpod mostku na zem. Zjištěné souřadnice sou ale moc daleko a tak se uplně promočení vypravujeme do cukrárny alespoň se trochu usušit. Volám mé kamarádce o zjištěéí odjezdů. Mezi tím se seznamuji s Oregonem, abych na kešobraní mohla pomoct.
Poté se jen loučíme a odcházíme na své dopravní prostředky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 i-eighty-nine-ten i-eighty-nine-ten | Web | 17. května 2010 v 13:36 | Reagovat

krásný blog, s tebu byl rozhovor na blog.blog.cz :) přijdeš mi jako sympatická slečna :)

2 Dullsinea Dullsinea | Web | 19. května 2011 v 8:08 | Reagovat

Dlouho jsem tu nebyla opravdu a teď jsem vlezu a říkám si, sakra je to opravdu ono? Změnilo se to tady, musím podotknout, že k lepšímu! To menu je báječné, moc se mi lobí. Kešky sbírá i můj brácha, byla jsem s ním taky párkrát, i když já osobně kešky nesbírám. Ale myslím si, že je to taková hra pro dospělé, hledání pokladů =o) Je to hezké, líbí se mi to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama